Horolezectví

Adam Ondra - video a rozhovor po úspěchu na Dawn Wall

Praha, 5. prosince 2016 – Adam Ondra se před čtyřmi dny vrátil z USA, po historickém úspěchu na Dawn Wall. Na tiskové konferenci, kterou uspořádal tematicky v prostoru lezecké stěny, promluvil o svých zážitcích, úspěšném roku i plánech do budoucna. O Dawn…

Praha, 5. prosince 2016 – Adam Ondra se před čtyřmi dny vrátil z USA, po historickém úspěchu na Dawn Wall. Na tiskové konferenci, kterou uspořádal tematicky v prostoru lezecké stěny, promluvil o svých zážitcích, úspěšném roku i plánech do budoucna. O Dawn Wall mluví s respektem, ale věří, že zlepšení času přelezu je ještě možné. Další sezóna bude věnována skalnímu lezení a nejtěžší cestě na světě s dosud neexistující obtížností 9c(?). Olympiáda v Tokiu, kde bude lezení poprvé jako disciplína, je pro Ondru určitě téma, i když se zvoleným formátem soutěže nesouhlasí a vidí tam ještě řadu otazníků.

„Dawn Wall je určitě zatím jeden z vrcholů mojí kariéry. Zážitek na celý život. Věřím ale, že čas přelezu jde ještě zkrátit.“

Adam je ale přesvědčený, že limit leží ještě někde jinde. „I když šlo v našem případě o relativně rychlý průstup a dost jsme se na něm natrápili, tak samozřejmě už mi v hlavě vrtá to, že je tu určitě možnost průstup ještě zkrátit. Možná, za pár let i třeba jako vrchol kariéry za 24 hodin, což je taková hlavní meta většiny yosemitských stěn,“ přemýšlí Adam o budoucnosti.

O přelezu Adama Ondry už bylo napsáno mnoho. Sám Adam ale zdůrazňuje respekt k prvolezcům, kteří stěnu prostoupil loni v lednu a ukázali, že to jde: „Dawn Wall je těžká, nejtěžší v Yosemitech. Doposud asi výkon, na který jsem za svojí kariéru nejvíc pyšný. Můj výkon je ale nesrovnatelný s tím, co tam dokázali Tommy Caldwell s Kevine Jorgesonem, kteří lezli něco, o čem museli nejdřív sami dokázat, že to je vůbec lezitelné.”

„Mám za sebou skvělý rok. Úspěch na MS a Dawn Wall, dokončení školy...“

Rok 2016 byl pro Adama Ondru úspěšný ve všech směrech – profesně i osobně. Nejprve úspěšně dokončil bakalářské studium na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity a pak slavil i úspěchy lezecké.

V září ovládl letošní mistrovství světa v lezení na obtížnost v Paříži, kde obhájil zlatou medaili v hlavní disciplíně a zároveň získal stříbro v boulderingu. „Určitě je to velký úspěch, obhajoba dvojitého zlata z minulého MS se sice nepodařila, ale v situaci, kdy MS probíhalo v 5 dnech a ne na dvou různých soutěžích, to je výsledek více než příjemný,” komentuje Adam zářijový úspěch.

“Čeká mě čistě skalní sezóna. Cílem je nejtěžší cesta na světě 9c(?), kterou zkouším v Norsku v oblasti Flatanger. Nejbližší plány jsou zimní příprava ve Španělsku s několika cestami obtížnosti 9b.“

V nadcházející sezóně se chce Adam Ondra věnovat naplno jednodélkovému skalnímu lezení, ve kterém ale také plánuje o něco posunout hranice možného.

Hlavním cílem je cesta, která zatím nese pracovní název „Project Hard“, a která bude mít obtížnost 9c(?). Cesta s takovou obtížností zatím neexistuje nikde na světě, proto ji Adam sám udělal a teď ji zkouší. Projektu v Norsku v oblasti Flatanger věnoval již velkou část letošní letní sezóny a je to určitě hlavní cíl pro celý rok 2017. Po úspěšném vylezení by šlo o vůbec nejtěžší vylezenou cestu světa. Aktuálně nejtěžší přelezená obtížnost je 9b+. Na světě jsou momentálně tři cesty v této obtížnosti a všechny jako první vylezl právě Adam. Jen jednu po něm zopakoval Američan Chris Sharma.

V nejbližší době se Adam chystá na tréninkové pobyty v Itálii a ve Španělsku, kde se díky teplejšímu podnebí může tréninku věnovat bez omezení i v zimním období. Právě ve Španělsku plánuje hned několik přelezů v obtížnosti 9b.

„Olympiáda v Tokiu v roce 2020 je určitě možnost, je to zase jiná výzva. S formátem soutěže ale nesouhlasím.“

Adam Ondra bez pochyb patří mezi lezeckou špičku světa, respektive stojí na jejím úplném vrcholu. Právě sportovní lezení se poprvé stane součástí olympijských her v Tokiu v roce 2020, takže Adamova možná účast je určitě zajímavou otázkou.

„Jsem rád, že lezení bylo konečně zařazeno, nicméně s formátem soutěže, tak jak byl stanoven, nesouhlasím,“ vysvětluje Adam. Hlavní problém vidí v kombinaci třech disciplín, kdy bylo k lezení na obtížnost a boulderingu připojeno ještě lezení na rychlost. Právě to jde proti jeho filozofii a s jeho zařazením nesouhlasí. „Lezení na rychlost nemá z mého pohledu nic společného s lezením jako takovým. Lezci při něm pořád dokola trénují to samé. Chybí tomu kreativita běžného lezení. Navíc je to úplně jiná disciplína než lezení na obtížnost a bouldering, které jsou právě o kreativitě v předem neznámé cestě,“ vysvětluje.

Problém je i v tom, že takovéto trojkombinaci se momentálně prakticky nikdo na světě nevěnuje. I proto podle něj nebude mít olympijský závod v této podobě mezi lezeckou komunitou největší prestiž. Formát je ale olympijským výborem podle všeho daný, a minimálně první olympiáda by tedy měla proběhnout v této podobě.

„Pokud se rozhodnu usilovat o nominaci a olympijský úspěch, bude to znamenat spoustu změn, protože půjde o jiný druh přípravy než doposud. I když jsem chvíli uvažoval o bojkotu právě kvůli formátu soutěže, myslím, že bych tím nic nedokázal. Je to ale ještě daleko a je tam zatím spoustu otazníků, například jak se bude na OH nominovat a jak se výkony ze tří disciplín budou sčítat,“ vysvětluje Adam.

„V příštím roce by měl vzniknout film Heinze Zaka, který bude z velké části právě o přelezu Dawn Wall. Myslím, že bude povedený.“

V Yosemitech byl s Adamem také Heinz Zak, světově proslulý lezec, fotograf a filmař, který o Ondrovi natáčí film. Ten by měl být veřejnosti představen v druhé půlce roku 2017 a právě přelez Dawn Wall bude tvořit jeho významnou část. „Nebude ale jenom o tom, protože s Heinzem natáčíme už řadu měsíců a doprovázel mě letos i na jiná místa. Mimo jiné i do Norska, kde jsem pracoval na svém snu nejtěžší cesty, Project Hard,“ nastiňuje Adam obsah filmu.

Je zajímavé, že právě Heinzova kultovní kniha Rockstars o světových lezeckých ikonách, která poprvé vyšla v roce 1996, byla pro něj od dětství obrovskou inspirací. „Tenkrát by mě asi ani nenapadlo, že středem Heinzova zájmu budu jednou i já sám. Tak trochu splněný sen,“ směje se Adam. Spolupráce s Heinzem Zakem popisuje jako skvělou. „Heinz je dnes i kamarád, nejen někdo, kdo na mě míří kamerou,“ dodává.

Zpět na přehled

Komentáře

Žádné příspěvky

Přidat příspěvek

Maximální počet znaků pro zprávu je 1000. Napsáno znaků: 0
Není povoleno vkládání HTML.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (7.9 + 33.8) *

Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Napříč celým webem (sitewide) nad patičkou

Nahoru