Za prašanem do Japonska - freeride v Niigatě

Do Japonska jsem vyrazil zase jednou začátkem ledna. Důvod je opravdu jednoduchý: hluboký prašan stálé kvality. Sněží tam často a tak moc, jak jsem to jinde nezažil. Prašan až po pás je zaručen! V plánu bylo zabořit naše prkna a hlavy hluboko do japonské sněhové kultury s Jonasem Hagströmem. A točit s Antti Auttim záběry do jeho filmu Approach&Attack.

Tohle je třetí rok za sebou ,kdy jsem navštívil přátele a horské vůdce Takumi Nagai a Yuji Maruta ve městě Muikamachi. Město je obklopeno unikátními japonskými horami a původní japonskou kulturou, kterou je stále těžší nalézt ve slavných velkých střediscích jako je třeba Niseko. Na člověka ze západu tu narazíte zřídka a to je hlavním důvodem, proč mi Niigata učarovala. Pro mě je čím dál zajímavější vidět kulturu mimo ježdění na snowboardu, všímat si místního způsobu života tam, kam zrovna přicestuji. Ježdění na snowboardu to přidává další rozměr. Letos jsme bydleli u rodiny Maruta. Pozvali nás k sobě domů a byli velmi pohostinní. Byla to obohacující výměna mezi kulturami i přez jazykovou bariéru. Vlastně si myslím, že jazyková bariéra způsobila, že zážitek byl pro obě strany hlubší. Více si všímáte i těch nejmenších věcí. A jak to vyjádřil Takumi: „Jazyk je jazyk“ – což znamená, že mezi lidmi pořád nějaký jazyk existuje, i když tomu mluvenému zrovna není dobře rozumět.

Mám za to, že kultura snowboardingu je v Japonsku jiná než kdekoli jinde na světě. Za prvé se zdá, že na svazích je více snowboardistů všech věkových kategorií než lyžařů. Nemám k dispozici přesná čísla, ale mé tvrzení se zakládá na osobní zkušenosti. Všichni od batolat po starce sjíždějí svahy každý svým stylem a s takovou samozřejmostí, že to vypadá, jako by tu snowboarding byl po generace.

Za druhé Je tu víc druhů prken než kdekoli jinde. Všechno od carvingových prken po dobře vypadající prkna do prašanu a splitboardy tu je k vidění každý den. Letos jsem viděl prkno do prašanu, které měřilo 191 cm jako surfové prkno. Věřím, že to je pořádné „prkno do prašanu“. Ale byl to zábavný pohled na jezdce, kterého prkno převyšovalo o celou stopu. Ale ani taková délka prkna není vůbec  přehnaná; během našeho pobytu připadly 4 metry sněhu a mnohokrát byl sníh tak hluboký, že se nedalo zatáčet ani na mém Hovercraftu „normální“ velikosti. A loni jsem viděl jezdce, který na dvě prkna přimontoval dvoje lyžařská vázání a jezdil na dvou prknech jako na lyžích. Povídejte mi něco o tom, jak snowboardy ovlivňují lyžování! Různorodost, inovace, vyhotovení a krása snowboardů do prašanu je v Japonsku potěchou pro oko. Oni skutečně mají podmínky i trh pro všechny druhy prken do prašanu.  Během čtrnácti dnů jsem jezdil stále v různých druzích prachového sněhu.

Za třetí a nejdůležitější, Japonci jsou ze snowboardingu skutečně odvázaní. I když nerozumím, co si povídají v kabinkách nebo ve frontě, pořád vypadají, že si užívají každý okamžik. Mám pocit, že nadšení Japonců je trochu odlišné od toho našeho. Radují se více i z mála a nadšení z jízdy přenášejí i na jiné věci a vydrží jim déle než nám, lidem ze západu. Z rozhovorů s mými přáteli v Japonsku si odnáším pocit, že umí přenést duch snowboardingu i do jiných oblastí života a naopak. „Den v horách odbourá nahromaděný stres a spěch“, říká Takumi. Zkušenosti, které nabyl jako horský vůdce uplatňuje také v práci, kde řídí lidi, protože se zabývá politikou a byl zvolen do městské rady. Zdá se, že snowboarding je pro mnohé Japonce záležitostí na celý život. Když se pro něco nadchnou, vydrží jim to na dlouhou dobu a hned tak to nevymění to za něco nového. Je to cosi jako kombinace mezi nadšením a odhodláním. Samozřejmě netvrdím, že to samé neplatí i pro nás ze západu, ale v Japonsku bych řekl, že tento sport berou hlouběji a opravdověji.

...a jízdy byly samozřejmě úžasné. Terén je zde trochu jiný než ve zbytku Japonska a jsou zde velké hory a dlouhé linie ke sjíždění. Rychle se měnící počasí a časté závěje sněhu znemožňují podnikat delší sjezdy, ale to se každým rokem zlepšuje. Konec konců, pokud je důvodem držet se zpátky tak hluboký sníh, že je to pomalu na šnorchl, komu to vadí?